Cookies
Cookies jsou klíčové pro optimalizaci naší stránky. Pomáhají nám zaznamenávat data o používání naší stránky a ukládat další informace, které nám pomáhají poskytovat služby, jako je například srovnávací nástroj. Tyto soubory neskladují žádná identifikovatelná osobní data. Více o souborech cookies najdete na naší stránce Ochrana osobních údajů.

02.08.2018

V roce 1932 představil Henry Ford Americe svůj osmiválec Flathead

Henry Ford není vynálezcem automobilu. Nesmazatelné místo v historii mu patří proto, že z auta udělal něco, co si mohou dovolit masy; z auto přestala být výsada nejbohatších vrstev. Zde ovšem pozoruhodný příběh továrníka Forda nekončí. Lze jej, mimo jiné, považovat za člověka, který položil základy amerického motorismu tak, jak jej známe dnes. V roce 1932 totiž představil svůj revoluční osmiválec Flathead. Nešlo o první V8 v historii. Do učebnic automobilové historie se dostal proto, že byl dostupný. Ve 30. letech si tak mohli pořídit osmiválcové auto i dělníci.

Zakladatel americké automobilové tradice

Na přelomu 20. a 30. let jsme se s osmiválcovými motory setkávali relativně běžně. Montovaly se nicméně do vozů, které byly více či méně cenově nedostupné pro nemajetnější motoristy. Henry Ford přišel s revolučním nápadem vyvinout konstrukčně jednoduchý tedy levný osmiválec. Ačkoliv byla technická řešení Modelu A a posléze Modelu B ve srovnání s původním Modelem T, modernější, Henry Ford věděl, že přestávají stačit. Konkurenční automobilky totiž postupně představovaly šestiválce a lidé si zvykali na to, že mohou vyjet prudký kopec i více než čtyřicítkou. 

Výsledkem bylo představení Modelu 18 v roce 1932. Ten se sice od Modelu B nelišil vzhledově. Použitou technikou ale ano. Pod kapotou se totiž skrýval osmiválec s plochou hlavou Flathead. Motor měl objem 3,6 litru a výkon 65 koní, což se na dnešní poměry nezdá oslnivé. V kontextu doby a především s ohledem na to, že si auto mohl koupit i dělník v továrně, šlo ale o revoluční čísla. Vůz ostatně dosahoval maximální rychlosti 130 km/h.

A co víc, Flathead díky své geniální konstrukci nabízel slušný potenciál pro další úpravy (např. instalaci karburátorů, jiných hlav válců, sacího potrubí apod.) s tím, že takto motor "vytunit" nebylo nikterak složité. Jako houby po dešti se tak ve 30. letech začaly v USA objevovat firmy nabízející rozličné tuningové verze motoru (s trochou nadsázky by se dalo říct, že byl motor lidový nadvakrát). A právě tady můžeme nalézt prvopočátek americké speciality - tzv. hot rodů - a vůbec zalíbení v silných a objemných motorech. Totéž se nedá říct o Evropě, kde se osmiválce příliš neprosadily kvůli vyšším pojistkám a daním kalkulovaným na základě objemu motoru. Zatímco ještě na počátku 30. let můžeme mluvit o tom, že Ford dodával stejná auta globálně bez úprav, dále už šlo o dva rozdílné trhy se svými specifiky. Tato dichotomie přitom trvá dodnes, byť je třeba říct, že v posledních zhruba 5-10 letech dochází k určitému sbližování (viz např. oficiální evropská premiéra Fordu Mustang).

Henryho Forda za Flathead pochválili i kriminálníci

Perličkou související s revolučním Modelem 18 osazeným motorem V8 Flathead je dopis, který jistý John Dillinger adresoval Henrymu Fordovi. Dillinger v něm Forda chválí za to, jak rychlý a odolný je nový vůz s osmiválcem pod kapotou. Dokonce si pochvaloval, jak díky němu ujel policii, která se jej snažila zastavit. Pokud vám teď šrotuje hlava ve snaze vzpomenout si, kdo byl John Dillinger, pak vězte, že šlo o jednoho z nejznámějších padouchů tehdejší doby, bankovního lupiče atp. 

Flathead V8 si pak opakovaně chválil i jistý Clyde Barrow, člen gangsterského dua Bonnie a Clyde. A i on Henrymu Fordovi napsal dopis, ve kterém přiznal, že nebýt Flatheadu, byl by v želízkách. Dlužno dodat, že v osmiválcovém Fordu dvojice nakonec nalezla svoji smrt. Policisté jej totiž během brutální přestřelky perforovali více než 130 kulkami. 



Novinky